Galerie arto.to, Uhelný mlýn
Areál Šroubáren 860, 252 66 Libčice nad Vltavou
V roce 1965 vyšel v překladu Vlasty Hilské román Ti, kteří raději kopřivy klasika japonské literatury Džuničiró Tanizakiho, který je v českém výtvarném prostředí pravděpodobně známější díky studii Chvála stínů. Tradice japonské estetiky. Román líčící rozpad jednoho manželství je metaforou střetu tradiční japonské kultury s euroamerickými vlivy. Dlouhé pasáže popisují japonské loutkové divadlo, písně i oděvy, ale také velmi otevřené úvahy a dialogy postav týkající se nenaplněných manželských vztahů a erotických představ i tužeb. Právě loutkové divadlo je zde příměrem původního Japonska, jehož tradice se výrazně odrážely i v rodinném životě. Představa ideální manželky jako loutky, ke které se postupně přiklání také hlavní hrdina, hraje v románu klíčovou roli. Přestože v době vydání českého překladu uplynulo téměř 40 let od napsání románu, musela tehdejší (nepochybně náročnější) čtenářky a čtenáře přitahovat volnější sexualita, exotická japonská kultura i výrazné emancipační tendence hrdinky. Stejnojmenný cyklus grafik Marie Filippovové, kterým již o rok později na román reagovala, se těchto hlavních tematických souřadnic dotýká také. Přitom se ale nejedná o „pouhou“ ilustraci ke knize, ale spíše o usouvztažnění literárního předobrazu s vlastní tvorbou a životem.
Grafiky z cyklu Ti, kteří raději kopřivy jsou jádrem výstavy v galerii arto.to. Doplňují je aktuální kresby Marie Filippovové Sny a skutečnost (2001–2024), které dokládají neutuchající zájem autorky o médium lavírované kresby tuší a médium papíru napříč desetiletími. Marii Filippovovou dále doprovázejí tři generačně odlišné umělkyně: Lada Semecká (1973), Eva Sakuma (1975) a Moemi Yamamoto (1985), které podobně jako ona propojují evropské vlivy s japonskými a naopak. Každá tak činí ze své pozice a perspektivy formovanými individuální životní zkušeností. Eva Sakuma střídavě žije v Čechách a v Japonsku, které se jí stalo druhým domovem a rodinným prostředím. Prolínání světů je jedním ze stěžejních témat její malířské tvorby. Lada Semecká se do Japonska přesunula na několik let, když zde učila sklo na umělecké škole v městě Tojama. Prvky japonské estetiky se staly integrální součástí Ladina ztišeného díla. Moemi Yamamoto z Japonska pochází. Žije a tvoří v Čechách, kde také nedávno dokončila studium malby na AVU. Její obrazy propojují japonské motivy s odkazy k renesanční evropské malbě i k aktuální reflexi surrealismu v umění.
Osobní zkušenost zastoupených umělkyň problematizuje vlivný fenomén japonerie. Estetický rozměr japonerií byl pro různá období a epochy výtvarného umění podstatný a zásadní, ale současně byl často hlavně formální. Pro vybrané autorky je součástí životní trajektorie, rozměrem životní a umělecké zkušenosti vymezené vztahovostí na jedné straně a pohroužením, ztišením a kontemplací na straně druhé.
Marie Filippovová / Eva Sakuma / Lada Semecká / Moemi Yamamoto
Kurátorka: Vendula Fremlová
